Aktuálním trendem při zjišťování platební morálky spotřebitelů je mezisektorové sdílení informací. Nedávno založený registr REPI pomáhá společnostem, které poskytují úvěry anebo služby založené na splátkách, s prověřováním platební morálky jejich klientů a rychle roste. Jen v průběhu roku 2019 vzrostl počet evidovaných kontraktů v REPI o čtvrtinu a počet evidovaných subjektů dokonce o více než třetinu. K tomuto trendu přispěly rovněž přísnější podmínky pro věřitele při posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr, kdy se již nestačí spolehnout na údaje, které poskytne věřiteli sám žadatel, ale je potřeba je ověřit z důvěryhodného zdroje jako jsou úvěrové registry.

Z posledních analýz Bankovního a Nebankovního registru klientských informací vyplývá, že český úvěrový trh je aktuálně blízko svého vrcholu. Prozatím sice převládají pozitivní zprávy, stále častěji je však doplňují první indicie blížící se změny. Objem poskytnutých úvěrů roste pomaleji než dříve, a to především v důsledku pomalejšího růstu hypotečního trhu, který se potýká s důsledky regulací České národní banky. Ohrožený dluh stále klesá, ale rovněž nižším tempem než dříve. Mnozí analytici zároveň očekávají zpomalení ekonomiky. To vše může přinést vyšší delikvenci při splácení úvěrů a současně vést některé spotřebitele k větší ochotě pouštět se do sporů ohledně neplatnosti úvěrové smlouvy v případech, kdy byly úvěry sjednané bez nedostatečného prověření úvěruschopnosti klientů.

Pozitivním trendem na finančním trhu je rostoucí tempo mezisektorového sdílení informací

Vývoj ve vyspělých ekonomikách ukazuje, jakým směrem se ubírají inovativní trendy v prověřování úvěrové historie a platební morálky spotřebitelů. Ty jsou stále častěji založeny na zajišťování komplexních informací z interních i externích zdrojů.  Právě komplexnost dat je klíčová, protože finančním institucím i poskytovatelům ostatních služeb, při kterých vzniká riziko nesplacení pohledávky, umožňuje zvýšit míru automatizace a personalizace při nabídce služeb. Klienti jsou stále náročnější a kladou větší důraz na jednoduchost, rychlost a pohodlí při vyřizování žádosti o jakoukoliv službu. Přitom ale nepouštějí ze zřetele výši nabízené úrokové sazby nebo obecně cenu služby. To klade vysoké nároky na schopnost finančních institucí maximálně zjednodušit a automatizovat schvalovací proces a zároveň udržet jeho vysokou schopnost predikce možného budoucího defaultu jednotlivých úvěrů.

Banky a nebankovní poskytovatelé úvěrů mají v současnosti v České republice na výběr kromě Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (BRKI a NRKI) a zájmového sdružení právnických osob SOLUS, které všechny tři na trhu působí již delší dobu, rovněž nedávno založený Registr platebních informací (REPI) provozovaný společností CRIF. Každý z registrů poskytuje uživatelům trochu jiný typ a rozsah informací a instituce mohou využívat buď pouze některé, nebo několik registrů současně.

Registr REPI vznikl s cílem etablovat v České republice multisektorový registr se širokým záběrem, který poskytovatelům úvěrů dává celou řadu doplňkových dat a uživatelům z jiných segmentů trhu zároveň umožní využívat výhody sdílení pozitivních i negativních informací o platební morálce spotřebitelů. Protože REPI je od začátku svého působení navržen tak, aby v něm bylo možné jednoduše sdílet data z různých segmentů, je jeho napojení na interní systémy uživatelů jednodušší a rychlejší, než u výše zmíněných déle fungujících registrů.

REPI je na dobré cestě být multisektorovým registrem s širokým záběrem

Rok 2019 byl pro registr REPI velmi úspěšný. V jeho průběhu rostl významně počet v registru evidovaných kontraktů i subjektů. Aktuálně je tak v REPI evidováno již více než 400 tisíc subjektů, tedy spotřebitelů a firem, a přes 620 tisíc smluv, především ze segmentů microfinance a utilit.

REPI tak na jedné straně díky jednoduché a rychlé implementaci představuje určitou alternativu pro úvěrové společnosti, které z jakéhokoli důvodu dosud nejsou členy žádného jiného úvěrového registru, a které se tak vystavují riziku prohraných sporů se spotřebiteli žádajícími zneplatnění úvěrových smluv. Na druhou stranu je REPI velmi zajímavým doplňkem pro členy BRKI a NRKI, kteří si díky němu mohou rozšířit své znalosti o potenciálních zákaznících. Mohou se tak například dozvědět, že žadatel, který nemá v ostatních registrech žádnou úvěrovou historii nebo jehož historie je v zásadě pozitivní, dluží za energie anebo je ve zpoždění se splátkami u společností poskytující půjčky před výplatou. Míra rizikovosti takového žadatele samozřejmě v rámci jeho prověřování ihned zásadně vzroste.

Nenahlížení do registrů může znamenat zneplatnění úvěru

Ústavní soud již v uplynulém roce vydal několik zásadních nálezů, které výrazně posilují pozici spotřebitelů v případech, kdy jim byl úvěr poskytnutý bez kontroly údajů v některém z úvěrových registrů. Z pohledu finančních institucí jsou důležité především nálezy Ústavního soudu III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 996/18, které definují, jak mají finanční instituce přistupovat k prověřování úvěruschopnosti klientů. Ústavní soud v těchto nálezech mimo jiné zdůraznil, že při posuzování úvěruschopnosti žadatelů o úvěr je třeba postupovat s odbornou péčí. Tedy, že se nelze spokojit s údaji, které poskytne sám žadatel, ale že je potřeba je ověřit z důvěryhodného zdroje nebo si je nechat žadatelem doložit.

Jako nezbytné se tedy jeví prověření aktuálního úvěrového zatížení klienta a jeho dosavadní platební morálky v některém z úvěrových registrů. Bez něj nelze dle soudu posoudit s odbornou péčí, zda při poskytnutí úvěru nedojde k nebezpečnému předlužení klienta. Finanční instituce, které poskytnou úvěr bez doložitelného prověření klienta, se po těchto medializovaných judikátech vystavují riziku zneplatnění celé úvěrové smlouvy. Ústavní soud přitom v tomto roce také připomenul, že se zároveň vystavují riziku udělení pokuty ze strany České obchodní inspekce. Konstatoval totiž, že i po účinnosti nového Zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit platnost rozsudku Nejvyššího správního soudu z roku 2015, podle kterého se poskytovatel úvěru, který žadatele řádně neprověřil, dopouští správního deliktu.

Stejná je také ustálená argumentace a rozhodovací praxe finančního arbitra, který už v polovině roku 2018 rozhodl, že „…povinností věřitele je mj. nahlédnout i do databází shromažďujících informace o již existujících úvěrových vztazích spotřebitele, pokud lze ze shromážděných informací usuzovat, že spotřebitel již byl nebo stále je v jiném úvěrovém vztahu…“ Smlouva, na základě které byl takový úvěr sjednán, je přitom podle finančního arbitra i jednotlivých obecných soudů od začátku absolutně neplatná, to znamená, že dlužník je povinen vrátit celou jistinu a věřitel zase veškeré již zaplacené příslušenství úvěru.

Konkurenční výhody lze získat i díky schopnostem vyhodnocovat komplexní informace a inovacím

Informace o potenciální rizikovosti konkrétního žadatele o úvěr nemusí být na první pohled vždy úplně zřejmá. Velmi často jsou potřeba detailnější analýzy získaných dat. Inovativní společnosti proto neprověřují pouze úvěrovou historii žadatele o úvěr, ale posuzují celkový přístup k plnění jeho finančních závazků včetně plateb za energie, telekomunikační či jiné služby, nebo v poslední době jsou stále častěji analyticky využívána rovněž transakční data z účtů klientů (PSD2).

Ani toto však do budoucna nemusí stačit – inovativní přístupy budou muset úspěšné společnosti aplikovat v celé šíři svých interních procesů. Právě proto se CRIF bude dále soustředit nejen na další rozvoj registru REPI, ale nabídne i další inovativní řešení v oblastech identifikace klientů a digitálního onboardingu, anti-fraud řešení, systémů pro automatizaci obchodních procesů, a například i ekosystémové platformy poskytující analyticko-datové výstupy pro zacílení obchodních příležitostí.

Petr Kučera
výkonný ředitel společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, a.s.