Stále větší část dodavatelů  energií si bude vyměňovat informace o platební morálce klientů v registru REPI

Praha, Listopad 2018 – Někteří významní členové Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) se již domluvili na vzájemné výměně informací o platební morálce svých klientů. Reagují tak na případy subjektů, které programově neplatí za odběr energií a které dosud zneužívaly konkurenčního trhu s dodávkami energií a benevolence dodavatelů. Část dodavatelů energií  proto vstupuje anebo jedná o vstupu do mezisektorového Registru platebních informací, který provozuje společnost CRIF – Registr platebních informací. Připojují se tak například ke členům Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů (APNÚ) a dalším členům, kteří registr již využívají.

„Černé odběry energií jsou především pro menší dodavatele velkým problémem. Trh s dodávkami energií je velmi konkurenční, čehož některé subjekty dlouhodobě zneužívají. Pokud nějaký subjekt přestane platit za odběr energií, naši členové se ve většině případů snaží řešit tyto situace upozorněním či domluvou, namísto aby dlužníkovi dodávku energií zastavili. Máme však signály, že některé subjekty této benevolence zneužívají a přesouvají se od dodavatele k dodavateli, aniž by řádně platily za dodané služby. Pokud se sejde několik takových subjektů z řad firemních zákazníků, může to především menším dodavatelům způsobit nepříjemné komplikace,“ říká Jiří Gavor, výkonný ředitel ANDE.

Členství v registru REPI umožňuje dodavatelům energií prověřit potenciálního zákazníka ještě předtím, než s ním uzavřou smlouvu o dodávkách energií. Díky tomu mohou dodavatelé preventivně odhalit problematického zákazníka anebo bezproblémovým zákazníkům nabídnout lepší obchodní podmínky. Prověřovat přitom mohou firemní zákazníky i spotřebitele, u nichž se tento typ delikvence vyskytuje také.

„Podobnou situaci řešili před několika lety kolegové ze společnosti CRIF Austria, kde vyvinuli pro energetický sektor speciální řešení pro sdílení informací. To umožnilo dodavatelům mnohem lepší řízení kreditního rizika a mnohem rychlejší reakci v případě hrozby platebního defaultu. My jdeme však dále a kromě negativních informací v registru uchováváme rovněž pozitivní informace o platební morálce klientů. REPI je navíc multioborový registr, který čerpá inspiraci ze západní Evropy, kde je v řadě zemí běžné, že do registrů přispívají členové z desítek různých sektorů,“ říká Petr Kučera, výkonný ředitel společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která registr REPI organizačně zajišťuje.

Registr REPI nyní využívá 20 společností z řad poskytovatelů tzv. mikropůjček, leasingových společností či dodavatelů energií. Cílem registru je přitom rozšířit svůj záběr o další sektory a několikanásobně zvýšit počet subjektů v registru.

Prvními členy Registru platebních informací jsou poskytovatelé tzv. mikropůjček sdružení v Asociaci poskytovatelů nebankovních úvěrů, kterým registr pomáhá posuzovat úvěruschopnost žadatele o krátkodobý úvěr. „Naši členové registr REPI využívají pravidelně a poměrně intenzivně. Díky pozitivním datům v registru můžeme odhalit žadatele o půjčku, kteří se pohybují na hranici předlužení a zároveň se nám daří identifikovat  chronické neplatiče, kteří žádají o úvěr u některých z našich členů přesto, že zároveň nesplácejí úvěr u jiného člena,“ říká člen představenstva APNÚ David Bouda.

Inspirace v Evropě: data v registrech sdílejí desítky sektorů

Registr platebních informací čerpá inspiraci především ze zemí západní Evropy, kde mají členové běžně k dispozici téměř kompletní informace o platební morálce firem a spotřebitelů. Oblíbeným zdrojem tzv. alternativních dat jsou v Evropě například inkasní agentury, které přispívají do registrů ve většině evropských zemí. Postupně také roste počet států, ve kterých registry obsahují data od poskytovatelů utilit, ať už jde o energie, vodu či teplo, nebo ve kterých se o vstupu těchto sektorů do registru diskutuje. Podobně rovněž poskytovatelé internetového připojení, telekomunikačních či televizních služeb jsou v řadě evropských států členy úvěrových registrů. Většinu těchto dat využívají kromě Německa a Velké Británie například také registry našich sousedů v Rakousku či Polsku.